https://vystehovanedrahansko.eu/more/

1<!DOCTYPE html>
2<html lang="en">
3
4<head>
5    <meta charset="UTF-8">
6    <meta name="viewport" content="width=device-width, initial-scale=1.0">
7    <link rel="stylesheet" href="/styles/villages.css">
8    <link rel="stylesheet" href="/styles/common.css">
9    <link rel="stylesheet" href="/styles/map.css">
10    <link rel="stylesheet" href="/styles/gallery.css">
11    <link rel="stylesheet" href="/styles/table.css">
12    <link rel="stylesheet" href="/styles/graph.css">
13    <link rel="stylesheet" href="/styles/bootstrap/bootstrap-icons.min.css">
14    

14<script src="/script.js"></script>

14
15    

15<script src="/no_internet.js"></script>

15
16    <title>Vystěhované Drahansko</title>
17    <style>
18        :root {
19            --eth: var(--IA)
20        }
21    </style>
22</head>
23
24<body>
25    <div onclick="goBack()" class="hamburger back"><i class="bi bi-arrow-left"></i></div>
26    <div onclick="menu()" class="hamburger" id="hamb"><i class="bi bi-list"></i></div>
27    <!--Custom navigation-menu element defined in script.js--> <navigation-menu></navigation-menu>
28    <header> </header>
29    <main style="margin-top:5rem">
30        <section>
31            <h2>Vystěhování obyvatel z Drahanské vrchoviny z důvodu rozšíření vojenského výcvikového prostoru TÜP
32                Wischau v letech 1940–1945</h2>
33            <h5 style="padding-bottom:1rem; color: color-mix(in srgb, var(--complementary), black 40%">Mgr. Dana Vedra
34            </h5>
35            <div>
36                <div>
37                    <p> V letech 1940–1945 došlo k rozsáhlému vystěhování českých obcí na Drahanské vrchovině. Důvodem
38                        bylo rozšíření vojenského cvičiště u&nbsp;Vyškova (TÜP Wischau). </p>
39                    <p> Protože se o&nbsp;tématu příliš neví, rozhodli jsme se přiblížit veřejnosti jakým způsobem
40                        a&nbsp;které obce byly vystěhovány, co tomu předcházelo, jak jednotlivé evakuace probíhaly
41                        a&nbsp;jaký byl poválečný vývoj oblasti. </p>
42                    <p> Projekt se opírá o&nbsp;dlouhodobý výzkum historičky Dany Vedry, která se tímto tématem věnuje
43                        v rámci své dlouhodobé výzkumné koncepce vědecké organizace Ministerstva kultury ČR. </p>
44                    <p> Po vyhlášení Protektorátu Čechy a&nbsp;Morava bylo rozhodnuto o zásadním rozšíření stávajícího
45                        vojenského cvičiště u Vyškova. To bylo založeno roku 1935 jako reakce na zhoršující se
46                        mezinárodní napětí. Československé vrchní velení se rozhodlo založit nové moderní cvičiště,
47                        které by vyhovovalo manévrům s moderními zbraněmi. </p>
48                </div>
49                <div class="image"> <img src="/pub/uvodni-text/slepamapafujky.jpg" alt="Orientační mapa">
50                    <h5>Přibližná poloha oblasti Drahanska&nbsp;v České republice.</h5>
51                </div>
52            </div>
53        </section>
54        <section>
55            <div>
56                <div>
57                    <p> Drahanská vrchovina se vyznačuje malými obcemi, rozprostřenými v&nbsp;kopcích. Zdejší obyvatelé
58                        se převážně živili buď v nedalekých průmyslových aglomeracích, či v zemědělství. Ať už šlo o
59                        živnostníky, řemeslníky či dělníky, každý měl k hospodaření malou polnost, kterou se svou
60                        rodinou obdělával. Absence průmyslu a mírně zvlněný terén vyhovoval pro vojenský, zejména
61                        dělostřelecký výcvik. </p>
62                    <p> Po 15. březnu roku 1939 předala čs. armáda vojenský prostor wehrmachtu. Byl přejmenován na
63                        Truppenübungplatz Wischau (TÜP Wischau). Velitelem byl jmenován podplukovník (později plukovník)
64                        Ludwig Hammerschmidt. Jako své sídlo si vybral lovecký zámeček Ferdinandsko. </p>
65                </div>
66                <div class="image"> <img src="/pub/uvodni-text/1.jpg" alt="1.jpg">
67                    <h5>Mapa plánovaného rozšíření cvičiště u Vyškova, stav k 15. 7. 1940. 
68                        V&nbsp;původních plánech se počítalo s vystěhováním 35 obcí s příbližným počtem 22 000 obyvatel. 
69                        Plány se během let války měnily.</h5>
70                </div>
71            </div>
72        </section>
73        <section>
74            <div>
75                <div>
76                    <p> Již od počátku okupace se uvažovalo v&nbsp;nejvyšších německých kruzích o rozšíření cvičiště
77                        mající za následek vystěhování 33 obcí ze tří politických okresů čítajících více než 17 000
78                        obyvatel. Nepřevládaly pouze vojenské potřeby. Jednalo se také o jeden z mála realizovaných
79                        plánů germanizace Československa. </p>
80                    <p> 5. září 1940 vydal říšský protektor Konstantin von Neurath nařízení k&nbsp;vystěhování 33 obcí
81                        na Drahanské vrchovině. Tím se dá oficiálně stanovit datum počátku vysídlení. </p>
82                </div>
83                <div class="image"> <img src="/pub/uvodni-text/2.jpg" alt="2.jpg">
84                    <h5>Aby přesuny probíhaly hladce, ustavil se zvláštní úřad, který měl na proces evakuace dohlížet.
85                        Přesídlovací kancelář ministerstva vnitra se sídlem ve Vyškově vydávala mimo jiné mnoho
86                        vyhlášek. </h5>
87                </div>
88            </div>
89        </section>
90        <section>
91            <div>
92                <div>
93                    <p> O půl roku později byla zřízena Přesídlovací kancelář ministerstva vnitra se sídlem ve Vyškově.
94                        Ta zajišťovala hladký průběh jednotlivých vystěhování. Měla na starosti veškerou agendu. 
95                        Tvořila jakýsi styčný bod mezi přestěhovalci a&nbsp;jednotlivými úřady. Na
96                        samotném stěhování se významně podíleli také četníci, kteří měli v každé obci zřízenou kancelář.
97                    </p>
98                    <p>

98 Evakuace proběhly ve čtyřech etapách. První, označovaná jako „Ia.“, zahrnovala obce Rychtářov,
99                        Hamiltony, Lhotu, Pařezovice a Opatovice. Obyvatelé se museli vystěhovat do 1. dubna 1941.
100                        Následovala hned druhá fáze Ib., do které se řadily obce Radslavice, Radslavičky, Podivice a
101                        Zelená Hora. Termín vystěhování byl stanoven do 1. listopadu 1941. </p>
102                </div>
103                <div class="image"> <img src="/pub/uvodni-text/3.jpg" alt="3.jpg">
104                    <h5>Snímky z vystěhování Rychtářova z března 1941 – poslední cesta z domu</h5>
105                </div>
106            </div>
107        </section>
108        <section>
109            <div>
110                <div>
111                    <p> Průběh II. etapy, tzv. „spěšné“, byl provázen mnoha úskalími. Původní plán – vystěhovat všechny
112                        obce do konce října 1942 – se brzy ukázal nereálný, a&nbsp;to z několika důvodů. Jednak čím dál
113                        více vyvstával problém nalézt vhodné náhradní ubytování, popř. usedlosti k hospodaření. Dále
114                        platil zákaz stěhovat se do oblastí s více než 50% populací německé národnosti, lidé se nesměli
115                        stěhovat ani do sousedních okresů. V neposlední řadě přispíval k častému posouvání termínů fakt,
116                        že se válečná situace Německa začala postupně zhoršovat a bylo třeba řešit naléhavější
117                        záležitosti. </p>
118                    <p> Ti, kteří se nevystěhovali, byli nasazeni na práce ve vojenských statcích a&nbsp;lesích, do tzv.
119                        komandatury. Do II. etapy byly nakonec zařazeny obce Studnice, Odrůvky, Otinoves, Hartmanice
120                        (nyní Niva). Konečný termín k vystěhování byl stanoven k 1. prosinci 1942. </p>
121                </div>
122                <div class="image"> <img src="/pub/uvodni-text/4.jpg" alt="4.jpg">
123                    <h5>Takto nacházeli vystěhovalci své domy v&nbsp;květnu 1945. Trosky domu č. 7 v&nbsp;Rychtářově
124                        s&nbsp;výstražným německým nápisem.</h5>
125                </div>
126            </div>
127        </section>
128        <section>
129            <div>
130                <div>
131                    <p> Počátek roku 1943 se nesl v&nbsp;přípravách vysídlení obcí třetí etapy, rozdělené na „IIIa.“ a
132                        „IIIb.“ Ta se potom v posledních letech války dynamicky měnila a původní záměr se v některých
133                        případech zcela vytratil. V konečné podobě etapa IIIa. stanovila vyklizení obcí Nové Sady,
134                        Březina, Drahany, Bousín, Repechy, Hamry a Rozstání k 1. listopadu 1943. Pro všechny zbývající
135                        vesnice a osady třetí etapy, tedy IIIb., byl vyklizovací termín odsunut na 1. květen 1944. Sem
136                        byly zařazeny obce Podomí, Ruprechtov, Senetářov, Krásensko, Kulířov, Housko, Molenburk (nyní
137                        Vysočany), Marianín, Lipovec, Kotvrdovice, Baldovec, Rogendorf (nyní Krasová) a část obce
138                        Jedovnice. </p>
139                    <p> Blížící se konec války zpomaloval v&nbsp;počátečních fázích velmi rychlou evakuaci obyvatelstva
140                        a jejich osobního majetku. Rok 1945 zastihl Němce při vyklizování Podomí a Ruprechtova.
141                        Jedovnice nakonec byly odsunuty na „příznivější povětrnostní podmínky." Mnoho rodin z této etapy
142                        se dočkalo konce války ve svých domovech. Hned jakmile utichly poslední válečné výstřely, se
143                        obyvatelé začali vracet do svých opuštěných domovů. Nastala doba návratu a obnovy. </p>
144                </div>
145                <div class="image"> <img src="/pub/uvodni-text/5.jpg" alt="5.jpg">
146                    <h5>Dům v Rychtářově před vystěhováním</h5>
147                </div>
148            </div>
149        </section>
150        <section>
151            <div>
152                <div>
153                    <p> Vystěhovalci se vraceli do svých domovů postupně. Mnozí vyslyšeli výzvu okresních národních
154                        výborů, aby přijali jako kompenzaci usedlosti po německých obyvatelích. Ti byli na základě
155                        Benešových dekretů zbaveni majetku a&nbsp;

155byl jim nařízen odsun do Německa či Rakouska. Ten
156                        probíhal v letech 1945–1947 (i dále). Mnozí z Drahanska se tedy nastěhovali do bývalých
157                        německých obcí na Vyškovsku, Konicku a severní Moravě (zejména do Libiny). </p>
158                </div>
159                <div class="image"> <img src="/pub/uvodni-text/6.jpg" alt="5.jpg">
160                    <h5>… a jeho podoba na konci války</h5>
161                </div>
162            </div>
163        </section>
164        <section>
165            <div>
166                <div>
167                    <p> Trvalo bezmála deset let, než se poničené obce z&nbsp;Drahanské vrchoviny plně vzpamatovaly z
168                        válečných událostí a vystěhování. Počet domů ani obyvatel však dodnes u žádné z nich nepřekonal
169                        čísla před vystěhováním. </p>
170                </div>
171            </div>
172        </section>
173        <div class="image"> <img src="/pub/uvodni-text/casovaosafujky.jpg" alt="Časová osa">
174            <h5>Časová osa vystěhování Drahanska, sestavila Dana Vedra</h5>
175        </div>
176        <!-- <section>  <h2>Informace o&nbsp;autorce textu a&nbsp;výstavě</h2>  <div>  <div>  <p>  Mgr. Bc. Dana Vedra vystudovala historii a&nbsp;muzeologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. V&nbsp;letech 2010–2014 působila jako historička v&nbsp;Regionálním muzeu v&nbsp;Mikulově, v&nbsp;letech 2015–2016 v&nbsp;Muzeu Vyškovska a&nbsp;v letech 2016–2018 v&nbsp;Technickém muzeu v&nbsp;Brně. Po rodičovské dovolené nastoupila v&nbsp;roce 2020 na pozici historika na Historickém oddělení Moravského zemského muzea, kde působí dodnes.  </p>  <p> Ve svých výzkumech se zaměřuje na dějiny Moravy 20. století, dějiny měst a&nbsp;obcí, biografie osobností. Od roku 2020 se intenzivně věnuje výzkumu nucených migrací se zaměřením na oblast Drahanské vrchoviny (konkrétně vysídlení obcí na Drahansku z&nbsp;důvodu rozšíření vojenského výcvikového prostoru TÜP Wischau v&nbsp;letech 1940–1945, návrat a&nbsp;obnova oblasti 1945–1960). Je taktéž doktorandkou na Historickém ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Je autorkou mnoha odborných studií, samostatných monografií, populárně-naučných článků a&nbsp;muzejních prezentací.  </p>  </div>  </div>  </section>  -->
177    </main>
178    <hr> <!--Custom custom-footer element defined in script.js--> <custom-footer></custom-footer>
179</body>
180
181</html>